datum neznámé Adamov
Po výstupu z vlaku v Adamově jsme šli nakoupit jídlo na celí víkend. Takže nám po té hned ztěžkli batohy a vydali jsme se do kopců. Našli jsme na vrcholu kopce vhodné tábořiště kde jsme byli nerušeni turisty ale jediné co jsme kolem slyšeli byli pobíhající myši v lese. Proto to v noci bylo mírně strašidelné když jsme seděli u ohně. 
To však děti netušili že jsem si opět nachystal noční hru a to v lese. Byla to nejznámější hra na světe. Byla to schovka ale po tmě a na neznámém místě daleko od tábořiště se tahle hra zdála být úplně jiná. Vyhlídl jsem krásný plácek na vrcholku kopce s vysokou trávou. Zabloudit se dalo pouze jít z kopce i přesto to bylo pro děti na hranici svých schopností. Stalo se že jeden z členů výpravy stál kousíček od pikoli a myslel si že se ztratil.
Musím uznat že to byla zajímavá schovka. Protože i když jsem věděl kde jsou děti schované a koukal jsem na to místo tak jsem je neviděl. Viděl jsem pouze pařez nebo stín ale netušil jsem že jsou to oni. Ti co hledali to neměli snadné.
Další den jsme vařili a vydali se pro vodu do nejbližší vesnice. Veškeré studánky dle místních prý jsou nepitné proto jsme zamířili do kostela kde nás jeptišky nechali nabrat vodu. Byla to taková výprava o nošení zásob do tábora. Pro vodu a pak zase pro jídlo a zase pro vodu a však byla to poučná výprava, jedna z těch na které nezapomínám.
Ještě musím zmínit že to nebyl jen tábor kde jsme měli stany ale kde jsme opravdu z přírodnin stavěli přístřešky. Byla to výprava zaměřená na to co si děti neudělají to nemají a však stejně jsem to nevydržel a spálit oběd jsem si nenechal.
PS chyběl nám drátek!