Proběhlé akce

Betlémské světlo Vídeň

V sobotu 10.12.2016 jsme se vydali pro Betlémské světlo do Vídně. Původní Újezdská výprava čítala 6 členů, jeden ale onemocněl a tak nás naposled bylo 5. Já, Mike, Petr Kugler, Hanka a Karel.

Sraz byl v 7:30 u oratoře, odkud jsme se přemístili na zastávku Revoluční. Tam nás autobus nabral a bez zbytečného otáčení mohl pokračovat dále v cestě do Vídně. Tento rok byl z našeho okresu vypraven pouze jeden autobus. Cesta autobusem ubíhala rychle a chvíli po desáté hodině jsme již po dvou „čůracích“ zastávkách na benzinových pumpách vystupovali na Prater-sternu, který je kousek od centra.

Po chvilkovém challenge orientace v neznámém prostředí máme jasno, kudy se vydat k centru. Dostáváme se ke Stephansdomu (katedrále v centru města) a pokračujeme dále. Máme namířeno do Haus des Meeres (dům moří). Ten se nachází v budově z II. světové války, protiletadlové věži. Cesta pěšky nám trvá déle, než jsem předpokládal. Po příchodu k samotné budově na nás vykoukla asi dvacetimetrová fronta lidí čekajících na vstup. Máme sice sjednanou slevu, ale časové možnosti nás nutí tuto úžasnou atrakci vynechat.

Nastupujeme tedy na nejbližší metro a po jednom přestupu vystupujeme u nové radnice. Za chvíli jsme u ní a hned na to již obdivujeme úžasnou bruslící plochu. Pár fotek a pokračujeme dál. Procházíme kolem parlamentu, národní knihovny, míjíme Hofburg, státní operu a přicházíme k zámku Belvedere. Máme namířeno do přilehlých zahrad, ale trasu částečně odhadujeme a tak netrefujeme zadní vchod. Boční jsou všechny uzavřeny a tak jdeme podél zdi až k samotnému zámku. Před ním chvíli odpočíváme a přitom zjišťujeme, že se mi přetočili hodinky a že vlasntně už nestíháme.

Spěcháme tedy na metro, po pár zastávkách vystupujeme a kousek jdeme na šalinu, kterou dojedeme až skoro k určenému kostelu. Přicházíme o cca 10 minut později a před kostelem se setkáváme se skauty ze Šlapanic. Ti také přišli později, ale do kostela se již nedostali. Zjišťujeme, že jsou uvnitř ke koupi nášivky, a tak vysíláme velvyslance Petra pro 5 nášivek. Ten se po necelé půl hodině z „nedobytné pevnosti“ vítězně vrací. Nakonec jsme rádi, že jsme se dovnitř nevešli. Občas jsme nakoukli dovnitř, ale slavnost vypadala značně nezáživně, většina z nás by dopředu neviděla a vzadu stejně nebylo nic slyšet, jelikož zadní polovina kostela „vykecávala“. Akorát nás mrzí, že jsme si nevzali ani tenisák, natož frisbee.

Po více než hodině čekání na jakoukoliv jednohlasou reakci už čekáme jen na konec slavnosti. Konečně začínají vycházet lidé z kostela a tak bereme lucernu a jdeme ke vchodu do kostela. Vycházejí vlajkonoši a hned za nimi jde skautka s Betlémským světlem (Světlem míru) – od ní si světlo odpalujeme. Jsme jedni z prvních venku, kdo má Betlémské světlo. Čekám nával ostatních skautů na naši lucernu, ale nic z toho se neděje. Vracíme se tedy na svou pozici. Slavnost ještě chvíli pokračuje venku. Je tam ale velký ruch a tak i když jsme asi 15 metrů od centra dění, nic z toho neslyšíme. Během další cca půl hodiny přichází postupně 4 skauti s otázkou, jestli jim můžeme odpálit Betlémské světlo. Ptají se samozřejmě v Angličtině, ale naštěstí celkem rozumím (i když neumím anglicky). Jen poslední skautka se chce dát se mnou do řeči, ale jsem schopen pouze odpovědět jen na otázku, odkud jsme. Poznává mou nízkou úroveň znalosti angličtiny a naštěstí je dost taktní a tak se dále neptá, poděkuje za betlémské světlo, loučí se a přeje nám šťastnou cestu. V té chvíli mě zase jednou mrzí, že mám tak velkou jazykovou bariéru.


Na zpáteční cestu nás autobus nabírá kousek od kostela, a tak se již nemusíme nikam hnat. Cesta zpátky je již bez zastávek a kolem půl sedmé již vystupujeme v Újezdě u kostela. Zazní oddílový pokřik a následně se již rozcházíme do svých domovů.

Pavel Cupák

Fotky ke shlédnutí zde.
Fotky ke stažení v plné kvalitě zde.

zanechte odpověď