Jak poznáš, že je tzv. rovnodennost? Můžeš zkusit tento pokus:
,,Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.“ (z wikipedie)
Povedlo se? 🙂
A slovy Astronomického ústavu Akademie věd ČR:
,,V pátek 20. března se už probudíte do jara.
20. března 2020 ve 4:50 středoevropského času nastává jarní rovnodennost. Jedná se o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne nad světovým rovníkem, takže sluneční paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Zjednodušeně říkáme, že při rovnodennosti máme stejně dlouhý den jako noc. Neplatí to tak úplně, protože sluneční kotouč není bod a paprsky Slunce se navíc v naší atmosféře ohýbají (říkáme tomu refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, kdežto pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut.
Ve škole jsme se učili, že jarní rovnodennost nastává 21. března. To už neplatí, ve 21. století se tak totiž stalo naposledy v roce 2011 a znovu se to stane až zase v roce 2102. Za změnu data mohou přestupné roky. Vzácně může jarní rovnodennost být i 19. března – poslední taková nastala roku 1796, příště zase až v roce 2048.
Den se nyní stále prodlužuje až do letního slunovratu, který nastane 20. června.“
…a více o tomto ústavu nebo třeba jak zrovna v tomhle období vypadá noční obloha se můžeš dovědět na www.asu.cas.cz 😉