Fotoalbum – Výprava do okolí Bílého potoka
V pátek večer jsme pěšky vyrazili ze žel st. Níhov, cesta stále křižovala Bílý potok, některé lávky byly někdy až přímo výzvou, utábořili jsme se po 9 km přímo v bývalém mlýnu u skalního útvaru Pecen. Zastihla nás už dávno tma, bylo kolem 11 hodiny, rozdělali jsme oheň a zbudovali jsme přístřešek proti dešti, pak jsme se pustili hladoví do opékání špekáčků. Bohužel nás k ránu už málo hřály, až na Dana, protože nám ostatním byla v noci opravdu velká zima.
Ráno jsme vyběhli na skálu, pod kterou jsme tábořili, za nedlouho nás čekalo nepříjemné zjištění, obrovský most přes, který vedl přes řeku, se v půlce rozpadl, nebyla šance přebrodit (nechtělo se nám), přesto se na nás usmálo štěstí a našli jsme padlý strom přes řeku. Byl docela vysoko, přesto Dan neváhal a přeběhl přes něj, po delším váhání nás k tomu přemluvil také, bylo to doslova napínavé, ale jako vždy, zvládli jsme to.
Došla nám voda, proto jsme navštívili studánku U štoly. Ta štola nás ale zaujala více, bohužel nebylo možné si ji více prohlédnout, byla zatopená vodou, podle cedulky návštěvy netopýrům v tuto dobu nevadí, ale mříž u vstupu kromě pro nejmenšího člena byla překážkou.
Pak jsme část cesty procházeli po cyklostezce neboli po dálniční cyklostezce.
K večeru jsme vyšplhali lesní prudký svah, našli jsme super tábořiště, spoustu dřeva, v té chvíli se k nám však hnala menší úderná bouřka. Rychle jsme řešili, kde postavíme plachtu pro přečkání bouře, měli jsme asi 10 minut než přijde, přesto 9 minut jsme diskutovali o tom, kam tu plachtu natáhneme, dvě minuty nám zkrátka chyběly, ale kromě Agenta byli všichni suší. Martin měl kouzelný plášť za 90 Kč a nebylo na něm poznat vlhkost ani náznakem, Agent měl bundu za 5000 Kč, ta také nepromokla, ale kalhoty joooo.
Jelikož v lese bylo všechno mokré a pršelo tam podruhé, vydali jsme se na obhlídku místní klubovny. Po delší diskusi jsme se rozhodli to tam zabalit a odjeli jsme do Brna, večer jsme vylezli na kopec, odkud jsme viděli celé město, dokonce jsme viděli blikat Starou horu (alespoň za světla do Újezda z toho místa vidět je).
Večer jsme už neměli moc sil, kluci si pustili film „Jednou skautem, na vždy skautem“. Ráno kluci vařili něco k snědku, a pak jsme hráli karetní hru Bang.
Byla to první výprava kterou naplánoval Dan a na to měl pomocníka Martina. Agent – (já) jel pouze jako účastník, nejen protože jsem chtěl, ale také aby rodiče naše skauty pustili na výpravu. No, tak jsem se rozhodl o jejich výpravě i něco málo napsat.